HLEDÁNÍ MÍSTA NAŠEHO SNU

Jak jste se mohli dočíst už v článku „O NÁS“, na Srí Lanku nás to táhlo už, když jsme cestovali po Sardinii. Už tam jsme proto začali zjišťovat, jestli je vůbec možné na Srí Lance koupit baráček. Jaká byla naše radost, když jsme zjistli, že to možné je. Hurááá! Sjížděli jsme srílanské reality a při pohledu na všemožné i nemožné nabídky jsme snili, jak budeme na Srí Lance žít. Jenže uskutečnit sen není tak jednoduché, jak se zdá. Na nabídky nemovitostí jsme posílali spousty dotazů, ale žádná odpověď nikdy nepřišla. V té době jsme už byli rozhodnutí, že seženeme pozemek a sami si tam postavíme svůj dům. Snili jsme, plánovali, kreslili naše představy, když jsme najednou narazili na Čecha, který na Srí Lance prodával dva pozemky. Neváhali jsme ani minutu a už jsme psali mail. Najednou všechno šlapalo a my za pár dní balili věci na Sardinii a rychle jeli do Čech, kde jsme se s ním osobně setkali. Vtipné bylo, že majitel pozemků na Srí Lance byl v Čechách ze stejné vesnice jako my. To je náhoda, co? Nebo spíš osud?

Převyprávěli jsme mu, co je naším snem a pro co jsme se rozhodli. A on nám nabídl, že se můžeme dohodnout a odkoupit část jeho pozemku, na kterém už má postavený menší bungalov. Čekal nás tedy výlet někam na jih Srí Lanky pod Tangalle, na místo zvané Rekawa. Cílem cesty bylo nejen zjistit informace o pozemku, ale hlavně vyzkoušet, jestli je Srí Lanka opravdu místem, kde chceme uskutečnit svůj sen.

PŘED ODLETEM

Než jsme odletěli, raději jsme si zarezervovali ubytování na první tři dny ve Weligamě, ve vesničce na jižním pobřeží Srí Lanky. Během týdne před odletem nás ale překvapily zprávy o povodních na místě, kam jsme měli jet. Nebyli jsme si jistí, zda je v pořádku naše ubytování a proto tam raději napsali. Nevěděli jsme, jestli vůbec fungují. Ale také jsme jim chtěli dát vědět, že pokud to bude v našich silách, rádi jim v těžké situaci pomůžeme. Odpověď přišla nečekaně rychle. Psál nám majitel, že povodně tam již naštěstí nemají. A podespal se jako Sanju. To je náhoda! Nebo zase osud? Péťovi se totiž hned vynořily vzpomínky na Indii, jak pomáhal v rodině, kde byla holčička stejného jména. Ale Indie a povidání o ní, to je na samostatný článek. Tak o tom třeba zase jindy.

TEĎ UŽ VZHŮRU DO OBLAK!

Vítejte na Srí Lance 🙂 Sanju nás už vyhlížel na letišti. Po úžasném přivítání nás odvezl do Weligamy, kde měl své ubytování a kde jsme první tři dny odpočívali. Užívali jsme si pláže, surfu a sluníčka. Byla to taková pohoda, že jsme si to museli protáhnout o další dva dny. Prostě se nám nechtělo pryč. Když přišel čas loučení, nebylo to snadné. Se Sanjuem jsme měli vzájemný pocit, že se známe snad celý život. Ale už jsme museli vyrazit do Rekawy, na místo, kde na nás čekal pozemek s bungalovem onoho Čecha.

REKAWA

Jsme na místě. Náš první pocit není vůbec špatný. Pozemek je přímo u liduprázdné pláže. Bungalov na pozemku má mít kuchyň a dva pokoje se společnou koupelnou. Když ale vejdeme dovnitř, naše pocity se okamžitě mění. V pokojích jsou postele prolezlé termity. Tak tady budeme spát! Snažíme se to brát s humorem a alespoň si zahrajeme na dobrodruhy. Bereme do rukou koště a vymetáme pavučiny i s pavouky. Nic příjemného, co by v nás zanechávalo hezký dojem. Ale stmívá se a nám nezbývá nic jiného než jít spát. V koupelně nás překvapí švábi. Péťa začne koštětem z domu odpalovat jednoho švába za druhým. Je jich tolik, že nemáme jinou možnost než zalézt do pokoje, kde naštěstí není ani jeden. Zavíráme oči, všechno nás kouše a pocit z tohohle místa je čím dál tím horší. Když po nás v posteli začnou lézt malí černí broučci, uvědomujeme si, že tohle bude ještě boj.
Modlíme se, ať už je ráno. V tomhle prostě nejde spát. V pět ráno nevyspalí – ale celí šťastní, že je nový den – vybíháme pryč z baráčku přímo na pláž. Ta je překrásná a stává se naší útěchou. Jsme rozhodnutí, že tady noc už strávit nechceme a nacházíme ubytování o kousek dál. Ubytování se snídaní a bazénem je pro nás ale luxus, který si nemůžeme dovolit na více než 2 noci. Proto se pak stěhujeme na místo za super cenu, které sousedí přímo s pozemkem českého majitele. Sice máme před pokojem líheň komárů, ale po hrůzostrašném zážitku v bungalovu, už nás nemůže nic jen tak rozhodit. Skvělá cena ubytování nám to bohatě vynahradí. Čas trávíme okukováním pozemku a také procházkami po pláži. Na koupání to tu ale bohužel není. Moře je hluboké a jsou tu velké vlny.

20170610_142422
20170603_163150
Jsme na Srí Lance - Janča vaří :)

ZKLAMÁNÍ

Po týdnu na místě, kde by měl stát náš nový domov, nám dochází, že tady to není pro nás. Je to příliš osamocené místo a necítíme se tu dobře. Zklamaní jsme byli i z jednání souseda, u kterého jsme byli ubytovaní. Jakmile viděl, že si tu vyměřujeme místo na baráček, změnil k nám přístup a dokonce i ceny, které byly najednou vyšší. Všechno tu bylo hodně vzdálené. Nemocnice, obchody i pumpa. Moře bylo sice hned před barákem, ale tak blízko, že se při přílivu vylévalo až na okraj samotného pozemku. A burácení vln, které nám nejprve přišlo romantické, nám nedalo odpočinout. Uvědomili jsme si, že pozemek přímo u pláže prostě není pro nás. A začali jsme se těšit zpět do Weligamy.
Jsme poslední den na místě. Je to poslední možnost si prohlédnout pozemek a všechno důkladně promyslet. A hlavně rozhodnout. Všude se pasou krávy s telaty a všechny si nás nedůvěřivě prohlížejí. „Péťo, já se bojím. Podívej, jak zíraj!“ Zkoušíme udělat pár kroků vpřed, ale kráva se na nás rozeběhne. Naštěstí to sledovala z povzdálí sousedka, která okamžitě zasáhla a krávu zahnala. Kdyby tam nebyla, nevíme, jak to s námi dopadne. I takový zážitek nás opět utvrzuje v tom, že tudy naše cesta nevede. Zkrátka jsme rádi, že na tomto místě se už víc dnů nezdržíme. Takhle jsme si náš sen nepředstavovali.

WELIGAMA

Konečně odjíždíme do Weligamy, za naším milým Sanjuem. Svěřujeme se mu, za jakým účelem jsme vlastně na Srí Lanku přijeli. Sanju se na nás usmál, snad jako by to tušil, a zavolal svému kamarádovi. Přijel venkovan na staré zrezlé motorce, z kterého se vyklubal místní realiťák. Neskutečné! V jeho přítomnosti se ale cítíme skvěle a objíždíme s ním na motorce 4 pozemky v oblasti Ahangamy, což je tradiční srílanská vesnička, nedaleko od surfařského ráje.
Přišel na řadu další pozemek. A najednou jsme tu. Vypadá přesně jako náš vysněný. Jako jediný byl v rovném terénu a oproti ostatním, které byly hotová džungle, tenhle nebyl tak zarostlý. Bylo jasné, že to je on. Ten nádherný rovný kus Srí Lanky s hlubokou kamennou studnou a plnou zahradou ovoce. Tady se cítíme jako doma. Cítíme, že se konečně začíná – po všech těch peripetiích – zhmotňovat náš sen.

A jak to bylo dál? Skutečně jsme našli místo, kde budujeme náš sen? A co to vlastně všechno obnáší? Sleduj náš blog a brzy se dozvíš víc.

Doporučené příspěvky